| Analýza a shromažďování informací pro projekt: "Kratší pracovní týden" |
|
|
|
| Sobota, 01 červenec 2006 | ||||
|
Analýza a shromažďování informací: Domníváme se, že paradox dlouhého pracovního týdne je způsoben dvěma hlavními aspekty: zbytečnou prací a nadbytečnou spotřebou. Shrnutí dosavadní praxe, následků a předpokládaného vývoje krácení pracovní doby najdete na konci této stránky. Definice zbytečné práce Zbytečná práce je podle našeho názoru buď taková práce, kterou kdyby společnost nedělala, nesnížilo by to její životní úroveň anebo práce, kterou je možné dělat podstatně snadněji. Společnost ji však dělá zbytečně složitě. Definice nadbytečné spotřeby Nadbytečnou spotřebou myslíme takovou spotřebu, která je uměle stimulována anebo spotřebu způsobenou nekvalitní výrobou.
Příklady zbytečné práce: Dojmologická a manipulativní reklamní činnost Jedná se o reklamu, která nemá za cíl objektivně a vyváženě informovat zákazníka. Jedná se o činnost sloužicí k vytváření dojmů v srdcích lidí a k manipulaci. Příklad: Jeden ze známých příkladů silné dojmologické reklamy lze pozorovat např u dvou tzv. světových konkuretnů výrobců nápojů (Pepsi Cola a Coca Cola). Ty společnosti vynakládají miliardové částky jenom proto, aby uměle udržovaly v očích lidí dojem, že oni snad něco znamenají a proto by je lidé měli kupovat. Tato činnost ve svém důsledku nepřináší společnosti žádný užitek, a tak není ničím jiným než prací, kterou společnost dělá zbytečně. Složitost úřednických a účetnických úkonů Složitý systém úřadů vykonávající práce, které lze výrazně zjednodušit a zautomatizovat například použitím výpočetní techniky. V ideálním případě úřady s úředníky plně nahradí počítač. Strana 4 VIZE v rámci tohoto příkladu zbytečné práce pracuje na projektu: "Daně a Účetnictví na A4", více zde.
Příklady nadbytečné spotřeby: Nízká kvalita výrobků V posledních desetiletích je společnost svědky určitého negativního trendu výrobních firem. Jedná se o falešnou inovaci (pseudoinovaci) a falešný pokrok (pseudopokrok). Obecně to znamená produkci výrobků, které jsou prezentovány (často pomocí manipulující reklamy) jako nové, lepší, modernější, ale ve skutečnosti mají často takové výrobky kratší životnost, jsou hůře opravitelné a mnohdy je jejich výhoda v reálném životě jen nepatrná nebo dokonce naškodu. Firmy často za cenu malých výrobních úspor používají méně kvalitní materiály (např. plasty místo kovů), které způsobují kratší životnost výrobků a tak ve svém důsledku jsou příčinou nadbytečné spotřeby a plýtvání zdrojů společnosti.
Příklady používaní méně kvalitních materiálů zde.
Umělé vytvořená spotřeba díky nevyžádané a manipulativní reklamě Nevyžádanou reklamou rozumíme takovou reklamu, která - se vyskutuje ve viditelném a slyšitelném prostoru člověka, aniž by k jejímu výskytu dal člověk souhlas anebo o ni cíleně žádal. Jedná se například o reklamy v televizi a rádiu, billboardy, novinová inzerce mimo jejich inzertní část, nevyžádané letáky ve schránkách, nevyžádané e-maily (spam) a další. Manipulativní reklamou rozumíme takovou reklamu, která - se snaží člověka ovlivňovat různými triky, jako je: používání superlativ ( nejlepší, nejznámější, světový, perfektní ...); nepřiměřené zdůrazňování výhod a zamlčování či zkrývání nevýhod; podávání svědectví o pozitivní zkušenosti s určitým výrobkem či službou lidmi, kteří ve skutečnosti takovou zkušenost nemají; prezentace slev, které v podstatě nikdy nevznikly, ale jsou pouze uměle vytvořeny; používání známých osobností z kulturního nebo mediálního světa ( např. herci, zpěváci, sportovci, vědci) a další.
Linky, statistiky, dosavadní praxe a pravděpodobný vývoj délky (zkracování) pracovní doby Problém krácení pracovní doby má mnoho aktérů na různých stranách barikády. Přestože státem podporované krácení na 35 hodin týdně proběhlo např. již v roce 2000 ve Francii, dodnes neexistují jednoznačné studie o dopadech a následcích této praxe na ekonomiku a další s tím spojené ukazatele národního hospodářství. Ve Francii se tímto krokem vláda snažila vyřešit nezaměstnanost. Bakalářská práce Zuzany Znamenáčkové se pokouší odpovědět na otázku, zda toto bylo skutečně efektivní. Vladimír Benáček z Karlovy Univerzity tento francouzský krok ve svém článku na sociowebu označuje takto: "vrcholnou „vymožeností“ francouzských socialistů byl nedávný zákon o zkrácení pracovní doby při zachování platů". V páté etapě grantového projektu “Úloha služeb zaměstnanosti při uplatňování státní politiky zaměstnanosti, uplatňování politiky zaměstnanosti v souladu s potřebami trhu práce” se můžeme dočíst podrobné informace o problematice a návrzích pro ČR. V této zprávě se v současné době státem podporované krácení nedoporučuje s ohledem na křehkou stabilitu místní ekonomiky. Autor se spíše přiklání dle vzoru některých skandinávských zemí, Holandska k podpoře kratších pracovních úvazků jako stimulu pro větší flexibilitu pracovního trhu. Na statistikách Eurostatu nicméně lze vysledovat míru postupného snižování pracovní zátěže. V západní Evropě či Evropské 12ce je ovšem tento trend způsoben zejména právě přechodem na kratší pracovní úvazky ať už podporované státem jako způsob boje proti nezaměstnanosti (vznik nových míst) nebo ne. U nás je délka plné pracovní doby mírně nadprůměrná, což ovšem vyvažuje nižší produktivita práce :-) Při krácení by se tato produktivita musela zřejmě zvýšit (což dle mého by se také stalo, podobně jako v roce 2000 ve Francii), aby se razantně současně nesnižovaly mzdy. Prozatímní úlevu by snad mohlo přinést kolektivní vyjednávání ve větších firmách, státem řízené "krácení" je zdá se během na delší tratě. Neváhejte a pište, komentujte, nekamenujte.
Možná Vás také zajímá
 Přidat jako oblíbený (10) |  Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 52898 | E-mail
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6 |
||||
| Aktualizováno ( Úterý, 31 říjen 2006 ) | ||||
| < Předch. | Další > |
|---|
